ROHLÍK Jan

„Už jsem si užíval ragby ve Francii až dost,“ říká muž, který se ještě před několika měsíci se spoluhráči domlouval francouzsky.

Hráčské štěstí prožil Jan Rohlík poprvé v Říčanech v roce 2001, kdy vyhrál se středočeským týmem poprvé mistrovský titul. V Říčanech si stejný úspěch zopakoval ještě jednou v roce 2006, kdy předčasně skončil ve Francii a tak ve finále play off mohl pomoci svému  mateřskému klubu k dalšímu  prvenství.

Talent roku 2003 Jan Rohlík začal s ragbyovým míčem v sedmi letech jako celá řada jeho spoluhráčů.

„Táta pracoval s Petrem Michovským, který tehdy hrál za ligové Říčany a tak mne jednoho dne přivedl na říčanský stadión a bylo to. Po Petrovi Michovském byl dalším mým trenérem Mirek Němeček. Tehdy jsme vyhrávali snad každé mistrovství republiky od žáků, přes kadety, až po juniory a není divu. Vždyť jsem měl za spoluhráče třeba Martina Kafku, Tomáše Nevického a další borce, kteří hrají za reprezentaci,“ vzpomíná na začátky Jan Rohlík.

„Ragby pro mne znamená všechno,“ říká rezolutně absolvent středního učiliště v oboru kuchař, který se s touto odborností zatím moc nepotykal.

V jednadvaceti letech chytil říčanský útočník nabídku hrát ragby ve Francii za pačesy a odcestoval společně s Martinem Jágrem do Toulonu.

„Za současný tým první francouzské soutěže jsem hrál celý jeden rok a získal jsem tam cenné zkušenosti. Několikrát jsme hráli společně s Martinem Jágrem a oba na křídlech. Zatímco Martin se v Toulounu  udržel dodnes, já jsem putoval do Saint Nazaire, kam se přestěhovala téměř v tu dobu třetina nároďáku pod vedením tehdejšího kouče národního týmu Michaela Bernardina, který zde působil. Nakonec jsem tady zůstal až do letoška jen já a to i po Michaelově smrti,“ vzpomíná útočník z Říčan.

Letošní finále extraligy v Praze v  Edenu a dva reprezentační zápasy s Polskem a s Moldavskem prožil Jan Rohlík v hledištích stadiónů.

„Byla to smůla. Tři dny před finálovým zápasem s Tatrou jsem se při tréninku zranil a tak se ze mne stal divák z donucení. Hodně mne to mrzelo, chtěl jsem hrát, ale osud byl proti,“ stěžuje si na smutný konec ragbyové sezóny 2008 útočník Rohlík.

Jan Rohlík neměl dlouho žádnou přezdívku až do chvíle, kdy k reprezentaci přišel Jiří Šťastný z Brna. „A na křídle bude hrát Rohla,“ řekl tehdy kouč z Moravy a říčanský Rohla měl o přezdívku vystaráno.

„Pokud to půjde, tak budu hrát. Přes zimu se dám dohromady a na jaře budu zase válet se šiškou,“ líčí své představy muž, jehož jméno v českém ragby už něco znamená. Za reprezentaci sehrál přes dvacet zápasů a za říčanský tým mužů ještě ani ne stovku. „To brzo doženu,“ dodává rychlé říčanské křídlo.

Foto: Rudolf Flasch (Fotoprofesional.cz)