Zápas měl výbornou úroveň a 10 500 diváků neustále aplaudovalo krásným akcím obou mužstev. Trenéři obou výběrů Lagisquet a Rodrigez za Barbary a Morais a Putra za výběr Evropy naordinovali svým hráčům útočné pojetí a zejména respekt k soupeři. Hrálo se oboustranně tvrdě, s plným nasazením, ale v duchu fair-play. Utkání bylo ukázkou moderního ragby, kde dominovala rychlost, jak absolutní tak akcí. Byla to prostě óda na ragby, která nadchla všechny diváky a na hráčích obou týmů bylo opravdu vidět, jakou mají ze hry radost a potěšení. To by měl být vždy ten nejdůležitější prvek, který by měl náš krásný sport provázet. V utkání zvítězili Barbaři 39 : 26, avšak výsledek nebyl podstatný. Předvedená hra a zejména ofenzivní akce dvou nejmenších útočníků na hřišti Garcii a Touleta byly jak z čítanky světového vrcholového ragby.
Po utkání následoval koktejl, na kterém se sešli pozvaní hosté s hráči a zástupci realizačnícý týmů obou mužstev. Měl jsem dlouhou diskusi s oběma Tomáši, Moraisem z Portugalska a Putrou z Polska, trenéry Evropského výběru. Oba se mne ptali, proč jsme nikoho nenominovali do výběru Evropy, že by určitě někoho vybrali. Opravdu jsem jim na to nebyl schopen vysvětlit a myslím si, že to byla velká chyba. Vždyť přece hráči, kteří nebyli s reprezentací v Moldavii, jako Honza Macháček, Pavel Syrový, nebo Honza Žíla či Jirka Skall, by si to plně zasloužili, myslím si, že nás v Evropě vždy výborně reprezentovali. Takových utkání člověk za život mnoho nesehraje. Sám jsem v roce 1968 v rámci oslav 60 let německého ragby v Hannoveru, kde jsem hrál za XV Evropy a dodnes na to utkání rád vzpomínám. Nakonec jsme se dohodli, že by pro propagaci ragby bylo záhodné, aby se podobné úspěšné akce konaly každým rokem a tento návrh jsem přednesl prezidentu J.C.Baquému. Ten s tím rád souhlasil a rozhodně se to prý projedná na příštím zasedání Exekutivy FIRA.
Po koktejlu následoval slavnostní banket s hráči obou týmů. Střídali se řečníci, pěla se chvála, předávaly dary, hodnotilo se utkání. Dostal jsem do mé sbírky výroční kravatu FIRY a bylo mi trochu líto, že jsme asi jediná unie, která nemá už tři roky vlastní kravatu.
Všichni se shodovali na tom, že oslavy byly velkým úspěchem evropského ragby, které se neustále rozvijí a získává na popularitě. Měl jsem možnost diskutovat se slavným J.P.Rivesem, který je dnes prezidentem Francouzských Barbarů a dospěli jsme k názoru, že by jeho tým rád navštívil Prahu při nějaké příležitosti. Navrhl jsem mu rok 2011, kdy bude naše unie slavit 85.výročí založení. Není to nic závazného, ale určitě by to stálo za zvážení a uskutečnění, je na to dost času a České rugbyové unii by to velmi prospělo ve zviditelnění v rámci FIRY i IRB.
