Ragbyové dění pravidelně komentuje významná legendární osobnost českého ragby Eduard Krützner senior, jehož glosy si můžete pravidelně  číst na tomto místě. Nuže ...  první srpnový   víkend se v ragby doma i v zahraničí zase neděly tak velké události, které stojí za pozornost a tak se tentokrát  Eduard Krützner senior vyjádřil v pravidelné rubrice k jednomu velmi významnému světovému ragbistovi, který je jeho dlouholetým přítelem.  






   Využívám letní přestávky, abych čtenáře upozornil na osobnost světového ragby  Pierra Villepreux, který zásadně ovlivnil úspěšný herní systém, Stade Toulouse a následně i francouzské reprezentace.

Pierre Villepreux je člověkem, který se zřejmě narodil (5. července 1943) s ragbyovou šiškou v srdci. Narodil se v městečku Pompadour, kde také dodnes žije a stal se legendou, která svojí vizi hry, poznamenala řadu generací.

V Toulouse hrával na postu zadáku, ale také  na útokovce a na těchto postech vždy zářil, což  mu vyneslo pozvání do reprezentace, za kterou v létech 1967 - 1972 odehrál v modrém dresu 34 zápasů. Nebyly to jenom jeho typické side-stepy a jeho průniky, které do tehdejšího mezinárodního ragby přinesl. Byl to zejména jeho přehled a geniální čtení hry.

V roce 2018 byl uveden do Síně slávy světového ragby, jako trenér vizionář. Jeho krédo je flexibilita, adaptibilita, živá otevřená hra. On je tvůrcem hry, které se říká " a la France".

Po skončení své kariery, úspěšně trénoval Itálii, kam přenesl své herní systémy a filozofii. Poté se vrátil do Toulouse, kde společně se svým přítelem bývalým reprezentantem J.C.Skrelou  vypracovali nový herní metodický systém pro Akademii červeno-černých, který klubu přinesl, tolik vytoužené tituly Mistrů Francie. Jako trenér Francie, dosáhl řady úspěchů, zejména svým náročným herním systémem.

Právě proto dnes je možno konstatovat, že Stade Toulouse, patří rozhodně mezi nejlepší kluby na světě. Nejcennější na tom je, že tento klub předvádí a propaguje, inteligentní, moderní rychlé, celoplošné ragby, které se značně odlišuje od herních systémů, některých ragbyových unií, které sází na hrubou a agresivní bitvy rojníků.



  Moje generace měla to štěstí, že si proti Francii, za kterou na zadáku nastoupil Pierre, například v květnu 1968 zahrála v Poháru národů FIRA. Pamatuji si, že jsme tehdy odehráli s Francouzi  vyrovnané utkání a prohráli jsme jen 6:19. což bylo podobné skore s jakým prohráli tehdy s Francocií Irové v rámci Poháru pěti národů.  Tento výsledek byl o to cennější, že stejný tým Francie, o měsíc později, prohrál na turné na Novém Zélandu, první test s All Blacks 9:12, druhý 3:9  a třetí 12:19 a na závěr turné prohráli Francouzi  s Austrálií 10:11.  Ve všech testech tak bodoval Villepreux. Naše dobré výsledky v Poháru národů, v tomto období  nás umístily v rankingu Rugby Europe (v té době to byla FIRA) na krásné osmé místo a čtrnácté ve světě. 


  Osobně mám to štěstí, že jsem s Pierrem navázal celoživotní, pravé ragbyové přátelství, léta jsem s ním spolupracoval v komisi Expertů rozvoje FIRA, vedl také stáž pro trenéry tuzemské  unie a dodnes si spolu vyměňujeme názory a rozbory, některých zajímavých mezinárodních zápasů.

  Pierre Villepreux   několikrát navštívil  také Česko a byl zde třeba při pořádání ME U18. Jeho popularitu lze přirovnat třeba k českému fotbalistovi Antonínovi Panenkovi, kterého, kdybyste jej potkali v Paříži, tak jej pozdravíte. Stejné situace nastaly, když jsme s Pierrem  procházeli Prahou a jeho čas od času s úsměvem pozdravili  nějací Francouzi, které jsme potkali po cestě. 

Email Tisk