Petr Nárožný je tak první držitel ceny Thálie, který v minulosti hrál ragby. A kdo to má?
Jak říkal ...
"Od dětství jsem se znal s Adou Poslušným, který bydlel ve stejné ulici jako já a ten sám hrál ragby a později i trénoval především mládež několik desítek let. Když jsem sám ragby už nehrál, tak to byl právě on, kdo mne vždy informoval, co je v ragby nového. Já jsem ragby hrál krátce v době, kdy jsem dálkově studoval na Stavební fakultě ČVUT. Hrál jsem tehdy za béčko Pragy, ale trénovali jsme společně s hráči áčka, kteří tehdy hráli prim v domácí soutěži a řada z nich, byli uspěšnými reprezentanty. Připomínám, že, když jsem já hrál ragby, tak bylo pro béčko Pragy velkou události i takové utkání s nejvzdálenějším soupeřem a to se cestovalo jen do Říčan. Na mé první mimopražské utkání v Říčanech si pamatuji, protože jsem hrál mlýnovou spojku a kolem mne pobíhali samí hromotluci. Asi jsem byl ze všech spoluhráčů a protihráčů nejhubenější, tak jsem se snažil co nejrychleji míč odehrát od roje. A i tak jsem si při utkání nějak příšerně hnul s krkem, ale i to přešlo. Víte, nenašel jsem v žádném jiném sportu než v ragby baječnější lidi. Při utkání ragbisté soupeři nic neodpustí, bojují o každý míč, je to tvrdý sport, ale když utkání skončí, podají si ruce. Ragbisté jsou zvláštním způsobem rovní. Znám to však z doby před skoro šedesáti lety, ale je možné, pokud i do tohoto sportu vstoupily větší měrou peníze, že už to ani v ragby nemusí platit," řekl v minulosti pro ragbyový magazín Ceskeragby.cz Petr Nárožný.
Petr Nárožný byl také na setkání hráčů požádaný ze strany redakce Ceskeragby.cz, aby podepsal několik vyhotovených fotografií, z nichž jedna se ocitne na klubovém tablu v klubovně ve Vysočanech. Při té příležitosti si herec a bývalý hráč Pragy vzpomenul na veselou příhodu, kterou mu vyprávěl jeden jeho kolega.
Jak říkám ...
"Ten herec hrál rovněž ve stejném divadle jako jsem hrál já, ale neměl rád sběratele autogramů. Jednou se mu totiž stalo, že jej zrovna takový sběratel autogramů vážně zranil, když mu odmítl podepsat se, protože jej oslovil jiným jménem, než se jmenoval. Jednou se dostal do podobné situace, kdy seděl v restauraci a přihnal se k němu hromotluk s pivním táckem a s oslovením: Pane Soboto, podepište se mi tady a podal mu promáčený tácek. Kolega sice nebyl Luďkem Sobotou a tak poučen z dřívějška se mu podepsal jako Luděk Sobota. Ale to nebyl konec. Vedle našeho herce seděla jedna jeho kolegyně, ke které se hromotluk přitočil a s poznámkou: Tebe znám také, podepište se mi i také, podal ji tácek. Ta herečka, když viděla podpis Luďka Soboty, který na tacek nenapsal Sobota, protože tam vůbec nebyl, ale její na proti ní sedící kolega, myslela, že jde o nějaký žert a vzala si propisovačku a na tácek se podepslala jako Petr Nárožný. Ten sběratel se na tácek podíval a s poznánkou: Mám vás oba podepsané, se odpotácel od stolu mých kolegů," připomenul Petr Nárožný, kdože se také jeho jménem podepsal.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .
(Petr Skála pro Ceskeragby.cz, koláže a foto: Petr Skála
(2026 / 136 / 44 / 10 / 27) )





Email
Tisk





