Tradičnímu exhibičnímu utkání, které v polovině roku organizuje ragbyový klub Tatry Smíchov mezi Novozelanďany působícími v Evropě a výběrem českých ragbistů předcházel vydatný déšť, který jako na zavolanou skončil těsně před 18 hodinou, kdy začal očekávaný zápas tradičním bojovým seskupením s magickými pohyby a hrůzu s nahánějícími  výkřiky, čemuž se říká haka. 

Ze začátku se domácímu celku   po neúspěšném trestném kopu podařilo položit první pětku, po níž se však následným kopem nepodařilo navýšit vedení o další dva body. 

Pak se vzpamatovali hostující hráči, nastala jejich převaha, kterou  číselně vyjádřili z jejich pohledu poločasovým skorem  5:17 na pětky 1:3.

Novozélanďané byli při chuti i po změně stran. Položili další dvě pětky, po kterých proměnili i následné kopy, jenže závěr exhibice se prostřídaný český výběr pochlapil a položil tři pětky a  s následnými úspěšnými kopy, se ve skore přiblížil soupeři na rozdíl jediné pětky.

Zápas se zamlouval i divákům, kteří ragby viděli poprvé na vlastní oči nebo je viděli opět po mnoha letech. Ragbisté z Havířova do Prahy vypravili dokonce  celý autobus. Docházelo tak k zajímavým setkáním a tak se před utkáním v ochozech poznávali nyní  tlustější muži s dříve hubenějšími muži, nyní bohatší lidé s třeba jen o trochu  chudšími lidmi, dříve krásné ženy  s nyní šarmatními ženami, či  dříve chytří lidé s nyní ještě chytřejšími osobami a tak bychom mohli pokračovat. Výhodu měli ti, kteří se oblékli do dresu svého klubu, aby se zavzpomínalo na dobu, kdy ragbisté Havířova a Sparty hráli v minulosti nebo nedávno play off extraligy ve finále a nyní se někde potkají možná i spolu v pralesní lize. 

Přes atmosféru, která panovala při  exhibičním zápase, byla velká škoda, že se nevyužilo rekordní návštěvy alespoň letošní v Česku na ragby a nijak výrazně se nevzpomenulo letošní stoleté tuzemské ragby. Proč se  třeba v čase 100 vteřin tiše vzpomenulo  na všechny, kteří se  za tu stovku let podíleli na rozvoji tohoto sportu a většina z nich již nejsou  mezi námi. 

Sto vteřin je 1 minuta 40 vteřin a při tom všem mohlo být  stručně vysvětleno v místním rozhlase  česky, slovensky (století je československé) a anglicky proč zrovna sto vteřin tiká metronom a všichni jsou zamlklí. Přišli jsme  přinejmenším o možnost úžasným způsobem složit  uznání všem ragbistům, kterým tu poctu dlužíme. Už jenom ta skutečnost, že ta pocta Ragbistům mohla být  složena za přítomnosti téměř tří tisíc diváků, mrzí, že k ní nedošlo.

Kdo za to může?  Nikdo a přitom všichni !!!







Přátelské exhibiční utkání  ČESKO - NEW ZEALAND AMBASSADOR ´S 26:31 (5:17)

Body Česko:  Tristan Horak  (3KP) 6, Martin Šenk, Tomáš Pták, Daniel Komárek a Jindřich Kulhavý (všichni P) 4 x 5 = 20 -  (5P, 3KP)  *  Diváci: 3 000.