Ragbyové dění pravidelně komentuje významná legendární osobnost českého ragby Eduard Krützner senior, jehož glosy si můžete pravidelně  číst na tomto místě. Nuže ...  Druhý  a ještě delší květnový  víkend se v ragby doma i v zahraničí děly události, které stojí za pozornost. K některým se Eduard Krützner senior vyjádřil v pravidelné rubrice 




  V den, kdy se před sto lety hrálo v Brně  vůbec první historické ragbyové utkání u nás, tak místo důstojných oslav 100 let ragby, jsem zhlédl extraligový zápas Tatra - Vyškov s výsledkem 85 : 17. Bohužel, přenosy zápasů v TV od 10,00 hodin, vážně narušují, potřebný předzápasový rituál tří  hodin potřebných  na mentální i fyzickou přípravu hráčů  na tak náročný sport, jakým  je ragby. V tomto případě  hráči Vyškova odjížděli na tak důležitý zápas  v brzkých ranních hodinách a začátek zápasu je zastihl, zcela nepřipravené. Za 10 minut dostali 3 pětky a po celý zápas se prakticky jen bránili, útočnému ragby Tatrovky. To, že Moravané dali 2 pětky, je možno přičíst  nekompletní sestavě Tatrováků. Vyškovské ragby je ve velké krizi, neboť klub,  který byl léta v tuzemsku  špičkovým týmem ozdobený řadou mistrovských titulů, kde vyrostla řada reprezentantů, v současné době  postrádá potřebnou základnu  dobře trénovaných hráčů  s potřebnou fyzičkou a tím pádem, s účinným herním systémem. Hráčům chybí pohyb, postrádá rychlé útočníky, kteří bývali nejsilnější zbraní týmu a zcela propadají v obranném systému. Tatra předvedla dobré, běhavé ragby, díky dobrým návykům zažitému hernímu systému klubu, které řídili zkušení hráči, jako čtyřicátník Honner a zkušení Loutecký i Berounský. Zápasu bohužel chyběla pravá ragbyová kulisa, protože tribuny zely prázdnotou a zápas, svým průběhem postrádal potřebné sportovní napětí. 

 V poločase utkání na Tatře pohovořil prezident Unie a i on připomněl, že právě 9.května, před 100 lety, bylo sehráno první ragbyové utkání, v naši vlasti. Na dotaz zkušeného reportéra Kozohorského, jaké jsou plány do nového století, jsme se však dozvěděli, že cílem naši Unie je postup do Championship Rugby Europ a následně start na Světovém poháru ragby. Neznám ragbistu, včetně mne, který by si to nepřál, ale přestože jsem celoživotně velký optimista, tak tento vytoužený cíl, zdaleka neodpovídá  současné realitě, herní úrovně našich domácích soutěží. Přiznejme si, že v naši nejvyšší soutěži v extralize, ve které startuje pouze 6 klubů a z toho je ještě jeden z Vídně, máme pouze a to zdůrazňuji tři  kluby, (Říčany, Tatra a Slavia), které mají dostatečný počet, dobře trénovaných hráčů, aby mohly hrát ragby, které se dá srovnávat, s úrovní soutěží federací druhého Evropského sledu, jako je Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko a Německo. S těmi nejlepšími jsme už dávno ztratili možnost srovnávat herní úroveň našich soutěží, myslím tím Gruzii, Španělsko a Portugalsko.


   Stále si pokládám otázku, proč ti, kteří rozhodují o strategii a rozvoji  naši Unie ragby, pokračují ve stejném  systému  domácích soutěží, který je už léta prokazatelně  zcela nevyhovující!  A důkazů máme několik. 

Za prvé ...  model Podzim - Pohár se neosvědčil, v každém ročníku došlo k velkému počtu nesehraných zápasů.

Za druhé ...   snížení počtů startujících mužstev na 6 týmů  v jarní části soutěží  byl zvolen z důvodu, aby zápasy byly vyrovnané a tak se zvyšovala jejich úroveň. Jenže  značně nevyrovnané výsledky, potvrzují, že se to nepovedlo.

Za třetí ... současný stav Extraliga + 4 Ligy, zdaleka neodpovídají počtu klubů, které jsou schopny zajistit dostatek dobře trénovaných hráčů pro tyto  soutěže. Přiznejme si, když budu optimista, tak máme dnes maximálně 15 - 16 klubů, které to, ovšem často s potížemi, splní. Tento počet mužstev odpovídá spíše systému 8 účastníků Extraligy a 8 účastníků  1.Ligy. Ale podmínkou pro takto obsazené soutěže je  systém podzim - jaro, aby hráči odehráli aspoň 14 zápasů + semifinále a finále. Současná tři měsíce a půl  dlouhá jarní soutěž  postrádá tolik důležitý metodický, celoroční tréninkový proces.

Za čtvrté ...  modely našich mládežnických soutěží U-19, U-16 a U-14  postrádají systematičnost, týmy mají velmi nedostatečné počty odehraných zápasů, nemají  kvalitu a chybí jim náročnost.  Mladí ragbisté   postrádají potřebnou motivaci stát se špičkovým hráčem, reprezentantem, nebo hrát v zahraničí a proto  jich řada s ragby v tomto období končí! Stačí si pročíst zápisy  z mládežnických soutěží. S tím také souvisí skutečnost, že velká většina klubů, má velké problémy sestavit týmy z vlastních hráčů, kteří by měli v blízké budoucnosti doplnit jejich seniorské týmy.


  100 let českého ragby  je opravdu významné výročí, které jsme sice moc neslavili, ale alespoň bychom jej měli využít  jako odrazový můstek, k hluboké a odborné analýze, současné úrovně našeho ragby a hledat ta nejlepší řešení, která by naše ragby vrátily mezi přední evropské unie, tak jako tomu bylo v nedaleké minulosti. Pokud opravdu chce naše Unie zkvalitnit  domácí soutěže, které by byly také náročné, že by se herní úrovní přiblížily k soutěžím předních  evropským federacím, pak je nejvyšší čas na zásadní změny.


  Já touto cestou děkuji  všem těm opravdovým ragbistům, kteří přišli k hrobu Ondřeje Sekory, vzdát hold a symbolicky poděkovat, za jeho nadšení a elán, pro nejkrásnější sport na světě, naše milované ragby.  Proto všechno jsme přesně v 17,00 hodin, jsme zavzpomínali  na první ragbyový zápas, který se přesně před 100 lety odehrál v Brně Pisárkách, který zorganizoval právě stvořitel Ferdy Mravence a Československého ragby, Ondřej Sekora. Čest jeho památce.


  Úmyslně vynechávám novinky ze světa, z důvodu, abychom my všichni ragbisti, mohli zavzpomínat na to vše čím, nám tento úžasný sport, obohatil náš život.  Ragby zdar !