Ragbyové dění pravidelně komentuje významná legendární osobnost českého ragby Eduard Krützner senior, jehož glosy si můžete pravidelně  číst na tomto místě. Nuže ...  Předposlední   červnový  víkend se v ragby doma i v zahraničí děly události, které stojí za pozornost. K některým se Eduard Krützner senior vyjádřil v pravidelné rubrice. 






   V Evropě finišují boje v nejlepších evropských soutěží. Finálové utkání Gallagher Premiership, hrané na vyprodaném Twickenhamu, ve kterém se utkal, vítěz základní části Northampton Saint s Exeter Chief, nakonec zaslouženě vyhráli Svatí 26:17 a dostali se tak, jak uvedl trenér, konečně do nebes. Byl to velmi tvrdý zápas. Osmdesát  minut  velkého boje a nasazení, zejména rojníků, podpořený agresivními obranami, zejména ze strany Svatých. Za ně dominoval "enfin terrible" Henty Pollock, velký talent anglického ragby, který však by měl ovládnout své neragbyové emoce.

   Ve Francii se hrály semifinálové zápasy play off TOP 14. Stade Toulouse  předvedl ódu na ragby a nedal Racingu 92  žádnou šanci a rozdrtil jej 71:17. A to ještě hráči dokázali snížit nelichotivý výsledek  až v závěru zápasu, kdy trenér Mola vystřídal všechny hvězdy. Opět se ukázalo, že Toulouse je dnes jedním z nejlepším klubům na světě, když její hru diriguje Dupont, společně s Tamackem, na spojkách a rojníky, pod taktovkou Willisem, Roumatem či Crosem. Deset  krásných pětek  je toho jasným důkazem. A to ještě nehrála hvězda Ramos, kterého však výborně zastoupil na zadáku Kinghorn. Předvedená hra  zavřela všem pochybovačům ústa  o ztrátě formy, ale naopak potvrdila, že Toulouse je velkým favoritem, pro zisk dalšího štítu Brennus, pro vítěze TOP-14 s vročením  2026. 

  Ve druhém semifinále Montpellier po velkém boji udolala Stade Francais 25:15. Zápas byl bojem dvou neprostupných obran, dvou rojů, opakovaných kontaktů  s minimem čistých míčů pro útočníky. Trenér Pařížanů  Perry Freshwater přiznal při hodnocení  výkonu svého mužstva, že za celý zápas nenašli zbraň na dokonalou obranu Montpellier. Navíc měli velký problém s vlastními auty, které často prohrávali a tím pádem neměli dostatek míčů pro své útočníky.

  V sobotu 27.června 2026 bude velké finále v Paříži na Stadionu de France od 21:00 hodin. Já osobně sázím na výhru Stade Toulousain, neboť  hrají to nejlepší současné ragby  v plné rychlosti, s výbornou individuální technikou, s minimem kontaktů, efektivním čtením hry soupeře a hlavně podpořené agresivní organizovanou obranou.

   Reprezentační týmy se připravují na novou velmi náročnou soutěž - Championat Nations, ve které budou startovat všechny přední světové federace. V přípravném zápase  přivítala Francie, ve Vannes bez hráčů ze všech čtyř  semifinalistů, výběr Anglie, která hrála zase bez dvou  finalistů a Francie zvítězila 35:19. Záloha Blues tak prokázala, že francouzské ragby má v současné době řadu talentů, kteří mohou v případě potřeby, doplnit výběr trenéra Galthié  pro Světový pohár, který se již za rok bude konat v Austrálii.

   U nás už máme XV mistra pro rok 2026, kterým se zasloužile  staly Říčany. Druhá je Tatra a tak  finalé hrály týmy klubů, které mají nejlepší podmínky, ale hlavně dlouhodobě pracují úspěšně s mládeží. Na třetím místě se umístila štika letošní Extraligy Slavie, čtvrtá je Donau Vídeň, na pátém místě se umístil Dragon Brno a tím si zajistil i účast  v příštím ročníku. Letos Extraligu opustil  Vyškov, který v baráži neměl šanci přehrát vítěze 1.Ligy Pragovku, která vyhrála s přehledem všechny zápasy a se ziskem 50 bodů a + skórem 548 bodů a tím splnila hlavní úkol roku 2026  v podobě návratu  do Extraligy.

  Bohužel výsledky ze  2, 3 a 4 Ligy, jasně prokazují, že systém  domácích XV soutěží  postrádají herní kvalitu, která by úspěšně, efektivně formovala hráče, pro jejich další ragbyovou karieru. Proto dnes  řada klubů má vážné problémy s počty dobře trénovaných hráčů připravených  pro soutěžní zápasy. Důkazů je řada. Například  jasný vítěz 2.Ligy  Přelouč, prohrál vysoko  s posledním týmem 1.Ligy v baráži s Bystrcí Brno  7 : 85.  *** Když si prohlédnete  tabulky 3. a 4. Ligy,  ve kterých hrají týmy  pouze 5 klubů, z toho často Béčka a k tomu zápisy ze zápasů,  musíme si přiznat, jak velké problémy s počty hráčů kluby mají. Velmi vážná situace s nedostatkem hráčů, je zejména v moravských klubech. Vykazujeme stále kolik máme členů, ale je evidentní, že to značné množství  členů nám naskakuje nejvíce  po sečtení  děti do 10 let, které později v dospívání s ragby končí. Je pravda, že podobné problémy mají i jiné sporty, ale naše mládežnické soutěže  prokazují, že velká většina klubů, má velký problém, mít dostatek hráčů pro kategorie U-14, U-16 a zejména U-19. 

  O víkendu v polovině června 2026   naše Unie uspořádala mistrovské turnaje "VII" ragby pro kategorie U-14, ve kterém zvítězila Tatra, druhé skončily Říčany  a třetí byla  Praga.  V kategorii U-16 se sedmičkový šampionít hrál v Petrovicích o víkendu s nejdelším dnem v roce  a mistry se stali opět hráči  Tatry, kteří mají zřejmě nejlepší systém práce s mládeží,. Druhá však byla tentokrát Pragovka a třetí Říčany. I v těchto kategoriích se stejnými držiteli medailí zřejmě chybí větší konkurence, která by samozřejmě zvýšila kvalitu turnajů. 

   Dnes,  když už víme, že rozhodnutím Rugby Europe  se od roku 2028  sníží počet startujících týmů v Championatu RE na šest  zemí, se  nám zřejmě rozplyne sen  o našem startu na Světovém poháru v roce 2031. Zdůrazňuji to už poněkolikáté. Je nejvyšší čas  konečně provést odbornou analýzu našich zjevně  nedokonalých soutěží a hledat ta nejlepší řešení, pro velmi náročné domácí soutěže, které by byly tou nejlepší prověrkou výkonnosti, našich reprezentantů, pro splnění jejich snu, zahrát si na Světovém poháru v roce 2035 v Americe. Všem našim hráčům to přeji z celého srdce. V době mé kariéry, Světový pohár ještě nebyl, ale měl jsem to štěstí, že jsem si v tehdejším Mistrovství Evropy, mohl několikrát zahrát s nejsiln+jšími týmy Francie,  Itálie,  Rumunska, Španělska a dalších  zemí, dále také  s předními kluby (jako Swansea, Newport, Clermont, Toulouse, l´Aquila, Lazio, Rovigo, Dynamo Bucurest, Grivica Rosia a dalších), se kterými jsme měli čilé styky. Zápasy s tak velkými soupeři  byly jednak tou nejlepší motivací, dostat se do národního týmu a také splnit si velké přání, hrát v dobrém zahraničním klubu.