Ragbyové dění pravidelně komentuje významná legendární osobnost českého ragby Eduard Krützner senior, jehož glosy si můžete pravidelně  číst na tomto místě. Nuže ...  Nyní  se pustil do hodnocení především tuzemského  ragby po pololetí, ve kterém jsme si připomenuli století českého a československého ragby. Hodnocení Eduarda Krütznera seniora,   kterou uvádíme  v pravidelné rubrice, stojí za pozorost ... 





    Současný stav českého ragby je nedobrý, což je politovánihodné, když už slavíme století ragby u nás. Nevěříte? Stačí si přečíst několik příkladů, které jsem náhodně našel na oficiálním webu České rugbyové unie.   

1/ Poslední zápis ze schůze Výkonného výboru ČSRU  je z 11.března 2026, který je uveden datem 24.3.2026.

2/ Osobně jsem odeslal návrh členů "Síně slávy" na rozšíření nových ragbistů u příležitosti 100 let ragby, koncem dubna 2026. Byl jsem ubezpečen, že na květnovém zasedání, bude tento návrh projednán. Nestalo se.

3/ Skončilo první pololetí roku 2026 a kluby za celé pololetí  neobdržely Zprávu o hospodaření ČSRU za rok 2025, ale ani  schválený rozpočet ČSRU na letošní rok 2026 !  Pokud byly tyto dokumenty již schváleny, tak proč nejsou uveřejněny na oficiálním webu ČSRU.

4/ Dozorčí rada podle schválených Stanov ČSRU, kontroluje hospodaření ČSRU a jejich komisí, podle vypracovaného plánu kontrol. Proč už několik let však  chybí zpráva DR o kontrole hospodaření Unie a jejich komisí? 

5/  Nekritizuji, ale snažil jsem se pomoci, třeba v  rámci 100 letého výročí ragby u nás jsme coby členové Síně slávy nabídli spolupráci s ČSRU při oslavách tohoto výročí, ale nedočkali jsme se žádné  odpovědi.

6/ Sám jsem třeba  nabídl Unii k zapůjčení moji sbírku ragbyových kravat, která čítá 500 kusů a také sbírku odznaků, všech současných unií na světě, mám i poměrně početnou sbírku ragbyových knih. Opět má nabídka zůstala bez odpovědi.

7/ Ani o nabídku účasti na Oslavách 100 let od slavného klubu Penquin´s RFC, nebyl žádný zájem. Lépe vyjádřeno, nikdo na ni ani nereágoval.  Naštěstí Slavia, která v roce 2027 oslaví 100 let od založení, mne požádala, abych se optal, zda by  Penquin´s byli ochotni přijet na tento klubový svátek ragby a už jsem dostal od nich kladnou odpověď. 

Co vlastně české ragby trápí? 

 Je třeba řešit  vážné problémy moravských klubů. Pokud si myslíte, že ty problémy nejsou vážné, tak si  pročtěte  pozorně zápisy ze zápasů všech kategorií. Zjistíte, že řada moravských klubů postrádá dostatečný počet, alespoň slušně trénovaných hráčů !!!   Utěšovat se tím, že máme 4 - 5 českých klubů, které jsou schopné obsadit všechny hráčské kategorie, je opravdu málo.

  Zalistujte si v ročenkách z minulých let a zjistíte, že v nejvyšších soutěžích hrálo až 10 klubových týmů  osvědčeným systémem podzim - jaro. A vedle toho Unie organizovala úspěšně ještě Pohár, ve kterém nedocházelo k neodehraným zápasům. Měli jsme také vážné problémy s výkonností naší reprezentace, ale dovedli jsme  se z toho poučit a úspěšně startovat v Evropském Championatu.

  Unie měla velmi čilé styky s předními evropskými kluby a výběry. Příkladné  byly reciproční styky s výběrem francouzské armády (Bataillon Joinville)  trénovaný legendárním Michelem Bernardinem, který převzal také naše národní mužstvo, v úspěšných létech  českého  ragby.

  Přál bych současným  hráčům, aby si také zahráli jako my proti Francií, Itálií, Rumunsku , Španělsku, Portugalsku a proti dalšími reprezentacím. Aby také hráli před plnými stadiony v zahraničí, aby se jim podařilo hrát ve Francii v nejvyšší soutěži, jako se to stalo Honzovi Macháčkovi, Martinovi Kafkovi, Martinovi   Jágrovi  a řadě dalším hráčům, kteří tvořili páteř našeho národního týmu jakým byli  ještě Němeček, Šťastný, Vorlický, Voves.

  Já měl to velké štěstí, že jsem jako první český  ragbista dostal povolení hrát ve Francii, když jsem splnil podmínku a dovršil 35 let a byl úspěšným reprezentantem. Stalo se tak po zápase s Francií v Besanconu, kde mně oslovil prezident klubu s nabídkou hrát za místní Olympique, který vedl 3. divizi. Trvalo to však ještě rok, než jsem uspěl a mohl zahájit svou kariéru hrajícího trenéra v tomto klubu. Měl jsem navíc velké štěstí, že se mně v klubu dařilo. Za mého trénování jsme z 3. divize postoupili do 2. divize a korunovali jsme to v dalším roce postupem do 1.divize, což byla tehdy velká senzace. Jelikož předtím jsem  studoval  na FTVS-UK, dostal ve Francii  šanci 2 x absolvovat povinnou stáž pro trenéry I.divize FFR. Dodnes vzpomínám na týdenní oslavy po vítězném zápase o postup do 1.divize. Proto opravdu upřímně přeji    všem našim ragbistům a držím jim  palce, aby něco podobného jako já, zažili také. Bude vás to stát velké úsilí i obětování volného času, ale ujišťuji vás, že to stojí za to. Ragbyové přátelství je na celý život.